patróni - Farnosť Sása

Prejsť na obsah

Hlavná ponuka:

My > O farnosti
Sása


Sv. Katarína Alexandrijská

Sviatok: 25.november


Význam mena: čistá (gr.)


Sv. Katarína Alexandrijská je patrónkou filozofov a kazateľov. Bola pannou a mučenicou. Zdá sa, že sa narodila v Alexandrii v šľachtickej rodine. Obrátila sa na kresťanstvo a kritizovala miestodržiteľa Maxencia za to, že prenasledoval kresťanov. Upálil päťdesiat z tých, ktorí sa obrátili vďaka sv. Kataríne. Potom sa obrátil aj proti nej. Ponúkol jej kráľovský sobáš, ak sa vzdá viery. Ona to však odmietla, preto ju uväznil. Kým bola vo väzení, podarilo sa jej obrátiť Maxenciovu ženu a dvesto vojakov. Všetkých dal Maxencius popraviť. Katarínu priviazal na koleso vybité klincami a v tom ju vláčil. Keď sa koleso rozpadlo, odťal jej hlavu.


Je však reálna otázka, či sv. Katarína skutočne jestvovala. Po druhom vatikánskom koncile bol jej kult obmedzený, ostal iba na tých miestach, kde bol rozšírený. Aj na Slovensku sa slávi len ako ľubovoľná spomienka.

www.knazi.sk





Životopisné údaje o sv. Kataríne sa nám dochovali len v podobe legiend. Podľa nich sa Katarína - dcéra kráľa Kosta - narodila v egyptskej Alexandrii. Bola neobyčajne krásna a vysoko vzdelaná. Významným zlomom v jej živote bolo stretnutie s pustovníkom, ktorý jej rozprával o Ježišovi Kristovi.Z jeho rozprávania pochopila, že jej symbolickým ženíchom bude Ježiš Kristus, a nie syn cisára Maximina, s ktorým ju tajne zasnúbila jej matka bez Kataríninho vedomia.

   Onedlho po Kataríninom krste sa v Alexandrii slávila obeta ku cti pohanských modiel. Aj Katarínu vyzvali, aby sa tejto obety zúčastnila, tá tam však šla iba preto, aby vysvetlila cisárovi Maximinovi, že pohanskí bohovia sú modly. Mimoriadnou výrečnosťou sa jej podarilo dostať cisára do úzkych a následne aj obrátiť na kresťanstvo 50 najlepších filozofov, ktorí ju mali pôvodne usvedčiť z omylov. Zúriaci cisár Maximinus dal všetkých upáliť na hranici. Katarínu zajali a vrhli do žalára. Podstúpila kruté mučenie, bola bičovaná, lámaná na kolese obitom klincami, ktoré sa však polámalo (preto sa často znázorňuje so zlomeným kolesom) a dlhé dni ponechaná bez potravy. Vždy sa však zázračne uzdravila.
   Cisár Maximinus, zdesený jej zázrakmi, ju dal napokon sťať mečom, s ktorým sa sv. Katarína tiež zvykne zobrazovať. Jej pozostatky boli podľa legendy zázračne prenesené na horu Sinaj, kde sú dodnes uložené v kláštore sv. Kataríny.
   Sv. Katarína bola uctievaná predovšetkým v stredoveku a je patrónkou dievčat, panien a manželiek; učiteľov, študentov a žiakov; teológov, filozofov a rečníkov; univerzít, knižníc a nemocníc a všetkých povolaní majúcich do činenia s kolesom alebo nožom - napr. kolárov, hrnčiarov, mlynárov, šičiek, kníhtlačiarov, obuvníkov.

podľa tzv. Stockholmského rukopisu zo zač. 15. stor. zo Štát. archívu v Brne

www.modlitba.sk




Postavení:   panna a mučednice
Úmrtí:   století neznámé
Patron:   pařížské university, advokátů, filosofů, studentů, pedagogů, teologů, dívek, knihtiskařů, švadlen, soukeníků a řemeslníků pracujících s kolem nebo nožem i vězňů; vzývána bývá při migréně, při postižení jazyka, v hodině smrti a při hledání utopených

ŽIVOTOPIS
Pocházela z Egypta. Byla vznešená rodem a převahou ducha porazila údajně i císaře, který proti ní postavil své učence. Věrnost Kristu dosvědčila mučednickou smrtí v Alexandrii.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
KRÁSNÁ A BOHATÁ KŘESŤANKA
Je slavná pro mučednickou smrt, kterou podstoupila v Alexandrii v Egyptě. Podle legend pravděpodobně kolem r. 310. O konci jejího života se traduje mnoho verzí legendárního podání a je obtížné odlišit nejen původní vyprávění, ale i symboliku od skutečností. Ve snaze o větší sílu příkladu a slávu mučednice přibývalo od těch, kteří předávali její příběh dál, plno doplňujících detailů, včetně rozhovoru s císařem. To však neoslabilo význam jejího vzoru a je stále připomínána jako jedna z postav 14 svatých pomocníků, oblíbená zejména v lidové zbožnosti.
Kateřina je symbolem čistého, nezkaženého mládí. Vynikala dary ducha, znalostí pohanské filosofie, křesťanské nauky a zvláště odvahou a statečností.
Pocházela ze vznešeného rodu, byla prý dcerou krále Kosta, měla vzdělání a přitahovala pozornost svou krásou. Její rodiče zemřeli a tak v paláci žila jen se služebnictvem. Na křest ji připravil poustevník, který jí dal poznat Kristovu nauku a lásku. Před poznáním Krista odmítala prý nápadníky z pýchy, a později pak chtěla žít pro Ježíše. V legendě se hovoří o nočním zjevení Panny Marie s dítětem Ježíšem, který se k ní sklonil a navlékl jí na prst zlatý prsten na znamení, že se stává jeho nevěstou. Po probuzení Kateřina prý spatřila na ruce zářící prsten, klekla a božskému Snouben¬ci slí¬bila zachování panenské čistoty.
V době, kdy císař Max... (Maximinus Daja – synovec Galeriův /v Egyptě mezi 305-310/ či Maximian nebo jeho syn Maxentius – v legendách se objevují jména tří císařů, častěji Maximian jež byl v Africe od r. 298 a nanejvýš do r. 303, kdy se z jara vrátil do Říma –důvod uvedení s.inc.) pobýval v Egyptě a v Alexandrii pořádal okázalé slavnosti na počest bohům, při kterých všichni pozvaní měli obětovat modlám, předstoupila před něj asi 18letá Kateřina údajně se slovy: „Císaři, pokud bys chtěl, mohl bys poznat, že vaši bohové jsou jen přeludem a pošetilostí. Rozum říká, že jen jedna bytost může být nejvyšší...“ A vytkla mu jeho zaujatost proti křesťanům, které se snaží likvidovat. Císaře od potrestání opovážlivé dívky zdržovala její krása. Byl unesen jejím půvabem, překvapen odvahou a výřečností.
Snad ho také napadlo, že oslabí víru křesťanů, když ji veřejně usvědčí z omylů. Povolal proto 50 filozofů, považovaných za mistry řečnictví a ti měli změnit její přesvědčení. Výsledek byl ten, že Kateřininými slovy byli poraženi a někteří se stali křesťany. Císař je prý poslal na hranici, kde měli skončit v plamenech a Kateřinu dal zbít pruty a uvěznit.
Legenda zmiňuje návštěvu Krista s anděly ve vězení. Jednou ji měla navštívit i císařovna, kterou Kateřina přivedla k rozhodnutí pro křest. Jako další obrácený je uváděn vojevůdce Porfyrius, kterého následovali někteří z vojáků.
Císař po návratu z nějaké cesty nařídil, aby byla připravena čtyři kola z hřeby k pozvolnému drcení Kateřinina těla až do jejího konce. Po spuštění mučícího stroje povolily provazy připoutané mučednice a kola se rozpadla. Legenda říká, že je zničil anděl a císař pak nařídil dívce setnout hlavu. V jedné legendě je napsáno, že místo krve vytékalo z jejího těla mléko a andělé je následně přenesli do míst, kde se Mojžíš poprvé setkal s Bohem.
Zmínka o mléce ukazuje na symbolické vyjadřování. Bývalo viděno jako potrava duše i znamení nesmrtelnosti. V legendách vyjadřovala proměna krve v mléko důkaz neviny a svědectví čistoty popraveného. Podle některých i symbol velkého ženství a moudrosti (viz. A. Grün: Duchovní terapie a kř. tradice).
Přenesení těla mučednice na Sinaj od andělů a skutečné uchovávání ostatků v klášteře sv. Kateřiny na úpatí hory Sinaj některé životopisy vysvětlují s poznámkou, že anděly byli také nazýváni basiliánští mniši. Opevněný klášter byl vybudován asi kolem r. 530 císařem Justiniánem I. k ochraně před nájezdy Beduínů a do jeho mramorové kaple byly uloženy ostatky sv. Kateřiny (uchovávána je hlava a levá ruka). Údajně sinajský mnich Simeon část ostatků mučednice přenesl do Rouenu ve Francii, odkud čtyři částky získal Karel IV. pro svatovítský chrám. Jako vděčný ctitel sv. Kateřiny, jíž přičítal pomoc v bitvě u Modeny, zbudoval na Karlštejně kapli sv. Kateřiny. Dále jí zasvěcený chrám v Praze s klášterem augustiniánské řehole a je mu připisována staročeská legenda o této mučednici, ve 250 verších.
Ve výkladu atributů a významu ctěné sv. Kateřiny je na prvním místě připomínáno rozlomené kolo, v němž můžeme vidět i symbol pro zmaření životních plánů. V té souvislosti byla světice také označena za léčitelku ztroskotaných životních plánů. Anselm Grün napsal, že nám ono „kolo plánů rozlámal sám anděl Boží, abychom nezůstali otroky svých projektů, nýbrž abychom stále znovu plnili to, co od nás Bůh dnes žádá a co nám dnes slouží ke spáse“. To je podstata významu naší úcty ke světcům – zvládnutí života s dosažením cíle podle Božího plánu. Ať nám k tomu pomáhá i vztah ke sv. Kateřině. Skrze různé zlomy máme růst ke kráse a být formováni, abychom se stali takovými jaké nás chce mít Bůh.
A. Grün připomíná, že kolo může být i symbolem kola smrti a zlomené znamením osvobození z připoutání k němu. V tom se ukazuje souvislost s vzýváním sv. Kateřiny v hodině smrti.
Význam sv. Kateřiny jako patronky studentů a pedagogů je v pomoci řešení problémů spojených s učením. S její pomocí má jít o vymanění se ze všeho, co náš život vnitřně utiskuje a ztěžuje. Často jde o vliv vnitřních zranění nebo neosvobození se z ducha zla. Čistota a ryzost přispívají k poznání pravd potřebných pro život i k dosažení spásy. Pravá krása a bohatství jsou v tom, co si Kateřina odnesla na věčnost.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Budu přemýšlet o tom, co z uvedeného souvisí s mým životem a v modlitbě se obrátím k Duchu svatému, s jehož dary Kateřina dosáhla vítězství.
Všemohoucí, věčný Bože, Tys dal svému lidu blahoslavenou pannu a nezdolnou mučednici Kateřinu; na její přímluvu nás posiluj ve víře a vytrvalosti, abychom usilovně pracovali pro jednotu církve. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(závěrečná modlitba z breviáře)

www.catholica.cz

Bzovská Lehôtka


Sedembolestná Panna Mária, hlavná Patrónka Slovenska
Sviatok: 15. september


Sedembolestnú Pannu Máriu si uctievajú Slováci ako svoju národnú Patrónku. V iných krajinách je známa pod menom „Bolestná Panna Mária“ (lat. Virgo Maria Dolorosa). Samozrejme, „sedem“ je symbolické číslo. Panna Mária mala vo svojom živote mnoho bolestí. Celý jej život je popretkávaný nečakanými, bolestnými udalosťami. Číslo sedem v biblickom slova zmysle znamená plnosť. No predsa tradícia hovorí o konkrétnych siedmich bolestiach, ktoré Panna Mária vo svojom živote prežila. Sú to:

Proroctvo Simeona v chráme („tvoju dušu prenikne meč“)

Útek do Egypta pred kráľom Herodesom, ktorý chcel zabiť malého Ježiša

Strata dvanásťročného Ježiša v chráme

Stretnutie s Ježišom na krížovej ceste

Ukrižovanie a smrť Ježiša

Snímanie z kríža

Ježišov pohreb

Prvé stopy sviatku Sedembolestnej Panny Márie badať v 15. storočí. Prvá zmienka o ňom pochádza z roku 1412, kedy sa o ňom hovorilo na cirkevnom sneme v Kolíne nad Rýnom. Pre celú Cirkev bol ustanovený pápežom Benediktom XIII. v roku 1727. Ten istý pápež povolil, aby sa Sedembolestná Panna Mária uctievala ako Patrónka Slovenska. Najväčšou národnou svätyňou Sedembolestnej Panny Márie je u nás bazilika minor v Šaštíne. Dejiny tohto chrámu siahajú do roku 1564. Za baziliku minor bola vyhlásená pápežom Pavlom VI. v roku 1964. Ten istý pápež v roku 1966 riadne ustanovil a vyhlásil Sedembolestnú Pannu Máriu za hlavnú Patrónku Slovenska. Každoročne na tento sviatok a na Turíce tisíce pútnikov putujú do šaštínskej baziliky, kedy bývajú hlavné púte, aby si uctili našu Patrónku a vyprosili pomoc v bolestiach a utrpení každodenného života.

www.knazi.sk

Pliešovce


Božie Milosrdenstvo
Sviatok: II. veľkonočná nedeľa

Podľa priania Pána Ježiša sa má sláviť v prvú nedeľu po Velkej Noci, čo poukazuje na úzke spojenie medzi veľkonočným tajomstvom vykúpenia, a týmto sviatkom. Liturgia tohoto dňa najprv chváli Boha v tajomstve jeho milosrdenstva.

Sviatok Milosrdenstva má byť nielen dňom všeobecného uctievania Boha v tomto tajomstve, ale aj dňom milosti pre všetkých ľudí, a zvlášť pre hriešnikov. Lebo Pán Ježiš spojil s týmto sviatkom velké prisľúbenia. Najväčšie z nich spojil so svätým prijímaním, prijatým v tento deň -je to prisľúbenie "úplného odpustenia hriechov i trestov", čiže taká milosť, akú dostávame len vo sviatosti svätého krstu. Veľkosť tohto sviatku je aj v tom, že všetci, dokonca tí, ktorí sa v tom dni iba obracajú, si môžu vyprosiť každú milosť, ak je to v zhode s Božou vôľou.

"Chcem," - povedal Pán Ježiš sestre Faustíne -"aby tento obraz (...) bol slávnostne posvätený v prvú nedeľu po Velkej noci. Táto nedeľa má byť sviatkom Milosrdenstva (49). Túžim, aby sviatok Milosrdenstva bol útočišťom a úkrytom pre všetky duše, a zvlášť pre úbohých hriešnikov. V ten deň sú otvorené hlbiny môjho milosrdenstva, vylievam celé more milostí na duše, ktoré sa priblížia k prameňuo môjho milosrdenstva. Ktorá duša pristúpi k spovedi a svätému prijímaniu, dosiahne úplné odpustenie hriechov i trestov. V ten deň sú otvorené všetky Božie riečištia, cez ktoré prúdia milosti, nech sa nebojí priblížiť ku mne žiadna duša, hoci by jej hriechy boli ako šarlát (699). Tento Sviatok pramení v hÍbke (môjho milosrdenstva) pre útechu celého sveta (1517) a prijímam ho s mojím najväčším zmilovaním" (420).

Prípravou k tomuto sviatku má byť novéna, počas ktorej sa odrieka korunka Božieho Milosrdenstva (trvá 9 dní, začína od Veľkého Piatku). V Denníčku sestry Faustíny je zapísaná aj iná novéna, ktorú jej Pán Ježiš nadiktoval pre osobnú potrebu a dal jej prisľúbenie, ktoré sa vzťahovalo len na ňu. Veriaci sa môžu modliť aj túto novénu a preto bola zaradená do tejto zbierky.


Ja sám som Láska, som Milosrdenstvo. Ani ten najväčší hriešnik, ktorý sa môjho súcitu dovoláva, nebude potrestaný, ale mu v mojom ľudsky nepochopiteľnom a nekonečnom milosrdenstve odpustím.


Ježišu, dôverujem v Teba!



"Sľubujem duši, ktorá bude uctievať tento obraz, že nezahynie. Sľubujem jej už tu na zemi víťazstvo nad protivenstvami, avšak zvlášť v hodine smrti. Ja, Pán, budem ju ochraňovať ako moju poctu. Lúče na tomto obraze znázorňujú krv a vodu, ktoré vytryskli z hĺbky môjho milosrdenstva vtedy, keď bolo moje srdce prerazené kopijou."

Návrat na obsah | Návrat do hlavnej ponuky